Nestává se často, aby nějaká automobilka uspořádala pro novináře nijak omezené okruhové dovádění. Tím spíše byste to rozhodně nečekali od Peugeotu.

Když přede mnou ještě před takovými dvěma lety někdo řekl v jedné větě slovíčka „Peugeot“ a „sportovní auto“, hodil jsem takový ten tázavý výraz s povytažením obočím, zamumlal jsem něco nepublikovatelného a vzpomněl si na stařičký Peugeot 205 GTI či 306 S16, které už ale pohltila minulost. A koroze. Jenže po dnešním dni musím chápání téhle francouzské automobilky radikálně přehodnotit. Peugeot se toho totiž nebojí a dokonce se nás skeptiky snaží přesvědčit, že zase umí dělat sportovní auta.

Víte, při běžném redakčním testu se člověk na limity auta dostane jen velmi výjimečně. Jezdíme po obyčejné silnici v denním provozu a snažíme se (aspoň někteří) auto vrátit v původním stavu. Člověk stejně velmi rychle dojde k závěru, že jet s autem na veřejné silnici tak říkajíc na krev je velmi riskantní a o skutečných schopnostech vozu to stejně nic neřekne.
Není tedy divu, že jak čas plyne, raději testujeme velká pohodlná auta se silnými naftovými motory a automatickými převodovkami, protože do nich dáme rodinu, najedeme spoustu kilometrů nenucenou dynamikou a nemusíme se o nic starat. Do dvoumístného sportovního auta tak spíše sedneme jen ze zvědavosti, jdeme se odpoledne po práci projet a pak ho s radostí a s téměř plnou nádrží odevzdáme mladším a nevybouřeným kolegům, kteří jejich potenciál jistě dokáží lépe ocenit.
Jenže doba se mění a já teď pořád nevím, jestli to byl jenom sen nebo skutečnost, že nás české zastoupení automobilky Peugeot pozvalo na soukromou okruhovou akci na autodromu Most. Ba co víc, k ježdění jsme měli nejostřejší model automobilky z poslední doby – nový Peugeot RCZ-R a ještě roztomilý ostrý hatchback 208 GTI. Nedokážu si vzpomenou, kdy nějaká jiná automobilka v Česku uspořádala takovéhle neomezené ježdění na velkém okruhu. Ne, nebylo to ani BMW, Audi, Mercedes nebo Porsche, od kterých byste to asi nejspíš čekali.
Smekám před odvahou automobilky Peugeot posadit novináře do svých aut a nechat je během jednoho dne na několika autech očesat pneumatiky, obrousit brzy a upéct spojky. Značka musí mít ve své produkty skutečně velkou důvěru. A já vám otevřeně přiznám, že jí teď mám také.
Ačkoli nebude ostrý Peugeot RCZ-R s výkonem 270 koní a samosvorem mezi předními koly masovým produktem, jedná se o auto, které dokáže naprosto radikálně proměnit vnímání téhle značky. Pryč je doba nudných konzumních krabic, oni se skutečně naučili postavit sportovní auto. A pozor! Ne jen takové, které se jako sportovní tváří a které je při ostrém nasazení na okruhu absolutně marné. Postavili auto, které právě na závodním okruhu funguje naprosto skvěle.
Přeplňovaná šestnáctistovka s výkonem 270 koní je silná tak akorát, aby rovinky mezi zatáčkami nebyly zdlouhavou nudou. S motorem je perfektně sladěna šestistupňová manuální převodovka, která má nakrátko poskládané rychlosti, takže můžete potenciál motoru řádně využít. Trochu jsem ztrácel po několika ostrých okruzích důvěru ve spojku, ale držela. Rychleji odešly brzdy, které své snažení v krocení 1355 kg hmotnosti auta vzdaly zhruba po pěti rychlých kolech. Ale to je normální, mostecký závodní okruh dá zabrat všem autům a mojí obézní emtrojce tu brzdy zdechnou už ve třetím kole.
Ačkoli je Peugeot RCZ-R samozřejmě předokolka, s trakcí na výjezdech ze zatáček pomáhá poctivý mechanický samosvorný diferenciál značky Torsen. Ocenil jsem ho i v táhlých rychlých obloucích, zejména ve výjezdu z cílové šikany a pak v úseku pod boxy, kde se jede na čtyřku a pětku v zatáčce pod plným plynem. Peugeot tu byl, navzdory očekávání, stabilní, neutrální a snadno řiditelný.
Překvapilo mno, jak se i na brzdách nechalo auto vodit k apexu. Nedotáčivost, pokud jsem nebyl příliš agresivní, jako by tahle předokolka neznala. Geometrie zadní nápravy pak pomáhá v dotažení oblouku, ale oproti trochu rozdováděné 208 GTI nepůsobí tak rozevlátým a nepříjemně nestabilním dojmem. RCZ-R je mnohem stabilnější a neutrálnější, jako byste porovnávali 911 GT3 a Shelby GT500. I řízení je velmi dobré. Sice postrádám trochu detailnější informace o nástupu nedotáčivosti, ale když jsem zvolil konzervativní přístup k nájezdu do zatáčky a k pedálu plynu na výjezdu, byl jsem s tokem informací z volantu k mým konečkům prstů naprosto spokojený.
Marně hledám nějaký zásadní problém Peugeotu RCZ-R, který by mne trápil. Jistě, pořád je to předokolka s přefoukaným maloobjemovým motorem, takže nečekejte dynamiku Porsche 911. Nicméně pokud obujete dobré pneumatiky a umíte řídit, mohli byste i na okruhu kdejakou průměrně řízenou 911 zle potrápit.

Mě osobně Peugeot RCZ-R velmi příjemně překvapil. Teprve tohle je skutečné sportovní auto, které nám automobilka Peugeot dlouhou dobu slibovala. Jistě, za více než milion korun si ho u nás asi pořídí opravdu velmi málo lidí, ale pokud máte v hledáčku třeba Audi TT, dovolím si vám doporučit aspoň svezení v tomto Peugeotu. On je vážně moc dobrý, jenom musíte vědět, jestli dokážete všechen dostupný potenciál využít. Jinak možná bude stačit „slabší“ verze s výkonem dvou stovek koní, která je na obyčejné děravé silnici přeci jen taková civilizovanější.